|
|
Does Daylight Saving Time Save Energy? Evidence from the Czech Republic
Častorálová, Lucie ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kopečná, Vědunka (oponent)
A b s tr a k t Střídání zimního a letního casu za účelem úspor energií bylo v posledních letech podnětem diskuze Evropskeho parlamentu, členskúch států i obyvatel samotných. K urcení efektu letního casu vyuZívame metodu difference-in-differences na hodi- novúch datech o spotrebúch elektriny mezi lety 2006 a 2017. Vúsledek prace ukazuje, ze letní cas snizuje celkovou spotrebu elektriny v Ceske republice o 0.35 %. Navíc, pri zkoumaní residentní spotreby elektriny jsme dospeli k zúveru, ze letní cas vede k 1% usporúm z rezidentní spotreby elektriny. Celkove pozorujeme efekt úspor díky letnímu casu více behem vecerních hodin, naopak behem ranních hodin vede letnú cas k narustu spotreby elektriny, ale z hlediska vúznamonosti je efekt letnúho casu na rannú hodiny zanedbatelný Uspora elektriny v sektoru domacnostú se pohybuje kolem 65 % celkovúch úspor elektriny v dusledku letnúho casu. 1
|
|
|
Does Daylight Saving Time Save Energy?: A Meta-Analysis
Herman, Dominik ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zeynalov, Ayaz (oponent)
Energetické úspory v závislosti na zavedení letního času vždy představovaly ožehavé téma vyžadující empirickou evidenci ať už v jeho prospěch, či naopak. Bohužel, protože jsou závěry na dané téma různorodé-bez jasného vzorce původu této heterogenity-zdá se býti nedostatečné čerpat pouze ze závěrů případových studií a narativních přehledů literatury. Tato práce zkoumá pomocí meta-regresní analýzy soubor studií zabývajících se dopady letního času na spotřebu energie, a to za účelem poskytnutí správného odhadu daného efektu očištěného o publikační vliv a jiná zkreslení. Zjistili jsme, že průměrný v literatuře uváděný odhad naznačuje 0,3% úspory energie. Naše výsledky pak nevykazují žádné znaky publikační selektivity, zatímco jednotlivé charakteristiky primárních studií se naopak ukázaly býti klíčovým faktorem heterogenity závěrů prezentovaných v literatuře. Tato práce představuje jedinečný přehled daného tématu, jelikož se jedná o první meta-analýzu provedenou na studiích zkoumajících energetické úspory letního času. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jaké jsou náklady a výnosy letního času?
Kožušková, Kateřina ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Letní čas byl zaveden s cílem maximalizovat využití denního světla a tím, tak snížit spotřebu elektřiny využívanou pro osvětlení. Primárně by tedy toto opatření mělo ovlivňovat energetiku, nicméně byl prokázán jeho vliv i v dalších oblastech. Práce obsahuje obecné předpoklady vlivu letního času na spotřebu elektřiny a jejím hlavním cílem je zjistit pomocí přirozeného experimentu, zda prodloužení letního času do konce října, ke kterému došlo v České republice v roce 1996, přineslo úspory elektrické energie. Sledováno je období září a října v letech 1993 až 1998. Nejprve je zjišťován rozdíl ve spotřebě u dnů, kdy platil a neplatil letní čas. Ve dnech s letním časem byla spotřeba o 2,18% nižší než ve dnech bez letního času. Další dvě regresní analýzy se již věnují samotnému efektu zavedení letního času v říjnu. Nejprve jsou do analýzy zahrnuty oba sledované měsíce, vliv prodloužení letního času však není této regresi prokázán. Dále je analyzován samotný měsíc říjen. Po zavedení letního času se v říjnu snížila přibližně o 2,4 % v porovnání se třemi předcházejícími roky, kdy letní čas v tomto měsíci neplatil.
|
host ::
RSS.